Baroko

"Vymřela půlka vesnice." K obrovským tragédiím stačila dřív drobnost, tvrdí historik

"Vymřela půlka vesnice." K obrovským tragédiím stačila dřív drobnost, tvrdí historik

Někdo pekl buchty, moc rozpálil pec a vyhořela celá vesnice. Požár byl jedním z největších problémů vesnic a měst v 17. století.

Hradec Králové, Morušovka: úžasné vily byly tak luxusní, že své majitele zruinovaly

Hradec Králové, Morušovka: úžasné vily byly tak luxusní, že své majitele zruinovaly

Prohlédnout si 32 fotografií

Vila Novákových (Nezvalova č. 221/6).

Klumparova vila (Nezvalova č. 423/8).

Bubeneč: luxusní čtvrť pro smetánku. Pohádkové vily jsou tu jako plátno pro malíře

Bubeneč: luxusní čtvrť pro smetánku. Pohádkové vily jsou tu jako plátno pro malíře

Prohlédnout si 72 fotografií

Vila Jana Náhlovského.

Koulova vila.

Foto: Zastavte prodej Invalidovny! Unikátní pražská památka je v ohrožení, volají experti i nadšenci

Foto: Zastavte prodej Invalidovny! Unikátní pražská památka je v ohrožení, volají experti i nadšenci

Prohlédnout si 26 fotografií

Blíží se největší realitní prodej státního majetku letošního roku. Invalidovna v pražském Karlíně je rozsáhlý barokní objekt z počátku 18. století od významného architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Je nejvýznamnější nemovitostí takzvané Strozziho nadace. Invalidovna byla postavena v letech 1731 až 1737 jako útulek pro válečné vysloužilce. Vzorem stavitelům byla podobná budova v Paříži.

Periskop: Myslivci zastřelili v Prešově zatoulanou medvědici

ŽIVĚ
Periskop: Myslivci zastřelili v Prešově zatoulanou medvědici

Čtvrtek 14. srpna: Zprávy ze světa v rychlém přehledu.

Na seznam národních kulturních památek přibude 25 nových

Na seznam národních kulturních památek přibude 25 nových

Návrh ministerstva kultury schválila vláda. Dosud mělo možnost nejvyšší památkové ochrany celkem 272 nemovitostí a movitých památek.

Fotogalerie: Obrazem o pražské Invalidovně

Fotogalerie: Obrazem o pražské Invalidovně

Prohlédnout si 185 fotografií

Na sklonku 17. století se v Evropě začala stavět celá řada zařízení, která byla určena k zaopatření válečných invalidů. Například ve Francii nechal v Paříži král Ludvík XIV. postavit podle plánů Libérala Bruanta první vojenskou invalidovnu s názvem Hotel des Invalides . Tímto aktem se nechal inspirovat i císař Karel VI., který 27. května 1728 rozhodl, aby se vybudovala Invalidovna také v Praze.

Finanční prostředky pro vybudování Invalidovny měla poskytnout nadace zámožného hraběte a polního podmaršálka Petra Strozziho.

Sám hrabě Strozzi byl za svého života jako aktivní vojevůdce několikrát vážně zraněn a díky tomu poznal, jak vypadá nuzný život zmrzačených vojáků. Rozhodl se proto ve své závěti, sestavené pro případ bezdětnosti, věnovat svůj majetek na zaopatřování vojáků postižených válkou.

Zde si můžete přečíst úryvek ze závěti hraběte Strozziho:
" Poněvadž v tomto pomíjejícím životě není nic jistého, než smrt, leč hodina její jest nejistá... já Petr hrabě Strozzi, pán na Hořicích... ustanovuji, aby zestárlí chudí důstojníci a vojáci, kteří ve službách válečných zneschopněli, z mého majetku a na něm... zaopatřováni byli jídlem, nápoji, šacením a jinými potřebami, aby na tom žili a nuceni nebyli po věrných a dlouholetých službách válečných žebrati nebo docela ve zkázu přijíti. "

O pár let později byl hrabě Strozzi coby 38letý muž smrtelně raněn při bojích proti Turkům v severní Itálii. Jeho smrt přišla nečekaně. Hrabě Strozzi jako podmaršálek totiž po vítězství v bitvě slavnostně defiloval na koni svými 12ti setninami vojáků, přičemž ho náhle zasáhla zbloudilá kulka, kterou tím směrem vypálil zřejmě turecký voják. Po smrti jeho manželky Marie Kateřiny Khevenhüllerové (rodné jméno) připadl veškerý rodinný majetek ve prospěch nadace, která se dle Strozziho testamentu měla starat o válečné Invalidy.

Ačkoliv si Strozzi původně přál, aby zařízení sloužící válečným mrzákům postavilo na jeho panství v Hořicích v Podkrkonoší, bylo ze strany císaře Karla VI. rozhodnuto, aby se Invalidovna postavila v Praze. Původně se zvažovalo, že se Invalidovna vybuduje buď na Smíchově anebo na Kampě. Nakonec byla jako finální lokalita vybrána Špitálská pole (dnešní Karlín), kde podařilo od Křížovnického řádu a ostatních subjektů výhodně zakoupit pozemky za 35 tisíc zlatých.

Se stavbou Invalidovny se začalo v létě 1731.

Základní kámen Invalidovny byl netradičně položen až v průběhu stavby - v roce 1732.

Slavnostní akt se uskutečnil za přítomnosti samotného císaře Karla VI. 15. srpna 1732, tedy v době, kdy byl císař patrně v neveselém duševním rozpoložení, neboť před 5ti dny nešťastnou náhodou zastřelil na honu českého šlechtice Adama Františka ze Schwarzenberka.

Původní vize na rozsah komplexu budov pražské Invalidovny byla velkolepá. Invalidovna se měla skládat z devíti čtvercových buněk o průměru 100 x 100 metrů, celkem měla tedy vzniknout areál o rozloze 300 x 300 metrů poskytující přístřešek pro cirka 4 000 vojáků s jejich rodinami. Uprostřed komplexu mělo stát náměstí s kostelem. Součástí projektu bylo také zřízení velké nemocnice, školy, slavnostních sálů, refektářů, krámků. Koncept Invalidovny byl tedy zamýšlen jako samostatná jednotka, jenž svým pojetím tak trochu připomínal "město ve městě".

Při stavbě Invalidovny byl základní kamenivo (opuka) lámáno na svahu Vítkova a na Proseku, vápenec na stavbu dováželi z Bráníku a dřevo se pro změnu vozilo z Berouna.

Tímto způsobem se stavělo až do 17. května 1737, kdy byla stavba zastavena, protože se ukázalo, že prostředky nadace ji nestačí ufinancovat. Pro realizaci původních plánů by totiž bylo potřeba vynaložit na tehdejší poměry závratnou sumu - milión zlatých, přičemž stavební práce by trvaly téměř 40. let. Z úsporných i časových důvodů bylo tedy rozhodnuto, že se realizuje pouze 1 devítina původního plánu, tedy čtvercová budova o rozloze cca 100 x 100 metrů.

Menší velikost postavené Invalidovny, jež kopírovala motiv původně zamýšlené devítidílné budovy, si proto musela vynutit řadu kompromisů - například zamýšlený kostel byl nahrazen místností, ve které byla zbudována kaple sv. Kříže. Ta byla musela být kvůli všeobecnému šetření s penězi vybavena skromným způsobem. Například modlitební oltář byl improvizovaně vyroben z vojenských pušek a nábojnic, kazatelna byla vyrobená z prostého dřeva.

Přes všechny škrty v rozpočtu se ovšem podařilo vybudovat unikátní zařízení, které kromě ubikací pro invalidy disponovalo rovněž vlastní kantýnou, mlýnem a pekárnou, prádelnou, nemocnicí s kapacitou 138 lůžek, lékárnou, jatkami, důstojnickým kasínem, čítárnou, klubovnou a salónem, vínopalírnou, pivovarem, dvoutřídní školkou pro děti a vlastním hřbitovem. Službu tu dokonce konalo i vlastní hasičské družstvo či kominík. Na přilehlých pozemcích měli vojáci zřízené zahrádky, na kterých pěstovali zeleninu a chovali hospodářská zvířata (většinou slepice).

Komentář ke snímku :
Areál Invalidovny měl být dle původních plánů mnohem větší rozlohu, ale chybějící finance zavinily, že se stavba realizovala pouze ve zlomku zamýšlené velikosti - viz nákres.

Architektonický projekt Invalidovny byl dílem známého stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera, půdorysné dispozice k němu vytvořil vídeňský architekt Josef Emanuel Fischer z Erlachu .

Komentář ke snímku :
Nákres půdorysu s přízemím Invalidovny, který vypracovala v roce 1941 architekta Ing. Augusta Müllerová.

Nový Mariánský sloup? Nechceme, protestovali lidé

Nový Mariánský sloup? Nechceme, protestovali lidé

Obnova Mariánského sloupu by byla podle některých popřením smyslu českých dějin

Radní: Na Stroměstské náměstí se vrátí mariánský sloup

Barokní sloup byl zbořen po vyhlášení nezávislosti Československa v listopadu 1918

Ministerstvo kývlo na obnovu divadla ve valtickém zámku

Ministerstvo kývlo na obnovu divadla ve valtickém zámku

Půjde o jeden z nejdražších projektů obnovy památek v ČR. Přijde na čtvrt miliardy

Dům v Uherském Hradišti ukrýval unikátní barokní studnu

Dům v Uherském Hradišti ukrýval unikátní barokní studnu

Je asi šest metrů hluboká a její průměr je jeden metr. Na dně bylo nalezeno kování

Moravská Třebová nabídne architektonické zajímavosti

Moravská Třebová nabídne architektonické zajímavosti

V rámci projektu Cesta od renesance k baroku byly nalezeny pozůstatky hradu

Areál Kuksu projde opravou, turisty to neomezí

Areál Kuksu projde opravou, turisty to neomezí

Rekonstrukce areálu vyjde zhruba na 450 milionů Kč

Barokní socha v krajině? Český unikát. Kdybychom je nekradli

Barokní socha v krajině? Český unikát. Kdybychom je nekradli

Prohlédnout si 36 fotografií

Jejich četnost a umělecká hodnota v české kotlině je v Evropě výjimečná.

Přesto právě barokní skulptury v plenéru podléhají nejrychleji zkáze. NPÚ vede v současnosti kampaň za jejich záchranu a údržbu.

	
		OSZAR »