Invalidovna

Archeologové odkrývají vojenské pohřebiště, našli i zubní protézu nebo vlakovou točnu

Archeologové odkrývají vojenské pohřebiště, našli i zubní protézu nebo vlakovou točnu

Prohlédnout si 37 fotografií

Většina lebek je rozbitá, a to kvůli tlaku ostatních koster, které ležely nad nimi, a také továrny, která nad hřbitovem stála.

Protézy nejsou úkazem jen moderní doby, užívali je i lidé v 19. století. Háčkem si je zavěsili za zdravý zub. Mezery mezi zuby značí, kde měli jejich uživatelé své vlastní zdravé zuby.

"Králíkárny" i architektonické skvosty. Jak vypadala výstavba pražských sídlišť

"Králíkárny" i architektonické skvosty. Jak vypadala výstavba pražských sídlišť

Prohlédnout si 43 fotografií

Sídliště Malešice v Praze, 1963.

Pohled na sídliště Prosek v Praze v rané fázi jeho existence. 60. léta.

Foto: Invalidovna se po letech otevřela veřejnosti, západní křídlo ovládne umění

Foto: Invalidovna se po letech otevřela veřejnosti, západní křídlo ovládne umění

Prohlédnout si 20 fotografií

Zahájení projektu Invalidovna Open proběhlo 7. května 2019.

Po nadcházející půlrok bude barokní areál žít kulturními a společenskými akcemi.

Velká proměna pražské Invalidovny začíná. Památkáři ji chtějí opravit do roku 2025

Velká proměna pražské Invalidovny začíná. Památkáři ji chtějí opravit do roku 2025

Komplex, který dlouhá léta chátral, je podle památkářů v poměrně dobré kondici. Oprava barokního komplexu má vyjít na miliardu korun.

Památkáři převezmou Invalidovnu, chtějí do ní investovat miliardu

Památkáři převezmou Invalidovnu, chtějí do ní investovat miliardu

Památkáři budovu dostanou skoro dva roky poté, co se stát neúspěšně pokusil památku prodat. Do oprav chtějí investovat zhruba miliardu korun.

Invalidovnu získá od státu Národní památkový ústav. Velká část objektu by se měla otevřít veřejnosti

Invalidovnu získá od státu Národní památkový ústav. Velká část objektu by se měla otevřít veřejnosti

Ministr kultury v demisi Ilja Šmíd uvedl, že v nejbližší době odešle dopis s tímto požadavkem Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových …

Obrazem: Plynárna s napnutou střechou i osudem. V Česku nemá obdoby, přesto jí hrozí demolice

Obrazem: Plynárna s napnutou střechou i osudem. V Česku nemá obdoby, přesto jí hrozí demolice

Prohlédnout si 27 fotografií

Komín čnící vysoko k nebi a střecha napnutá až na zem jako plachta stanu.

Tato zvláštní budova hned vedle sídla Bezpečnostní informační služby budí pozornost nejen hostů hotelu, z jehož okna je na budovu krásný výhled.

Za nabídky děkujeme, ale z Budapešti se stěhovat nechceme, říká prorektor Středoevropské univerzity

Za nabídky děkujeme, ale z Budapešti se stěhovat nechceme, říká prorektor Středoevropské univerzity

Co bude dál se Středoevropskou univerzitou v Budapešti? Zeptali jsme se jejího prorektora Liviu Mateie.

O pražskou Invalidovnu požádal Národní památkový ústav, chce ji otevřít veřejnosti

O pražskou Invalidovnu požádal Národní památkový ústav, chce ji otevřít veřejnosti

O koupi barokního komplexu neprojevil v nedávném tendru zájem žádný soukromý investor.

Aukce pražské invalidovny se neuskuteční, zájem má ale Národní památkový ústav

Aukce pražské invalidovny se neuskuteční, zájem má ale Národní památkový ústav

Do tendru nepřišla žádná nabídka. Pokud by ji převzal Národní památkový ústav, chce budovu částečně zpřístupnit veřejnosti.

Invalidovna by mohla zůstat v rukou státu, Národní památkový ústav o ni projevil zájem

Invalidovna by mohla zůstat v rukou státu, Národní památkový ústav o ni projevil zájem

Pražská Invalidovna může zůstat v rukou státu. Zájem o ní totiž projevil Národní památkový ústav.

Foto: Zastavte prodej Invalidovny! Unikátní pražská památka je v ohrožení, volají experti i nadšenci

Foto: Zastavte prodej Invalidovny! Unikátní pražská památka je v ohrožení, volají experti i nadšenci

Prohlédnout si 26 fotografií

Blíží se největší realitní prodej státního majetku letošního roku. Invalidovna v pražském Karlíně je rozsáhlý barokní objekt z počátku 18. století od významného architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Je nejvýznamnější nemovitostí takzvané Strozziho nadace. Invalidovna byla postavena v letech 1731 až 1737 jako útulek pro válečné vysloužilce. Vzorem stavitelům byla podobná budova v Paříži.

Stát prodává Invalidovnu, chce minimálně 638 milionů. Ani po sto letech nenašel jak komplex využít

Stát prodává Invalidovnu, chce minimálně 638 milionů. Ani po sto letech nenašel jak komplex využít

Donedávna v Invalidovně působil Vojenský ústřední archiv, který se přestěhoval.

Pobodal muže v pražském metru. Soud ho poslal na devět let do vězení

Pobodal muže v pražském metru. Soud ho poslal na devět let do vězení

Soud útok vyhodnotil jako pokus o vraždu. Rozsudek je nepravomocný.

Praha se přidala k festivalu Open House. Otevře 33 budov

Praha se přidala k festivalu Open House. Otevře 33 budov

Festival Open House se koná ve více než třiceti městech po celém světě. Letos poprvé se k němu přidá i Praha. Lidé budou moci nahlédnout do Kramářovy…

Policie pátrá po útočníkovi z metra. Našla batoh a bundu

Policie pátrá po útočníkovi z metra. Našla batoh a bundu

K útoku došlo ve čtvrtek ráno ve stanici metra Invalidovna. Zhruba třicetiletý muž zde pořezal na krku spolucestujícího.

Fotogalerie: Obrazem o pražské Invalidovně

Fotogalerie: Obrazem o pražské Invalidovně

Prohlédnout si 185 fotografií

Na sklonku 17. století se v Evropě začala stavět celá řada zařízení, která byla určena k zaopatření válečných invalidů. Například ve Francii nechal v Paříži král Ludvík XIV. postavit podle plánů Libérala Bruanta první vojenskou invalidovnu s názvem Hotel des Invalides . Tímto aktem se nechal inspirovat i císař Karel VI., který 27. května 1728 rozhodl, aby se vybudovala Invalidovna také v Praze.

Finanční prostředky pro vybudování Invalidovny měla poskytnout nadace zámožného hraběte a polního podmaršálka Petra Strozziho.

Sám hrabě Strozzi byl za svého života jako aktivní vojevůdce několikrát vážně zraněn a díky tomu poznal, jak vypadá nuzný život zmrzačených vojáků. Rozhodl se proto ve své závěti, sestavené pro případ bezdětnosti, věnovat svůj majetek na zaopatřování vojáků postižených válkou.

Zde si můžete přečíst úryvek ze závěti hraběte Strozziho:
" Poněvadž v tomto pomíjejícím životě není nic jistého, než smrt, leč hodina její jest nejistá... já Petr hrabě Strozzi, pán na Hořicích... ustanovuji, aby zestárlí chudí důstojníci a vojáci, kteří ve službách válečných zneschopněli, z mého majetku a na něm... zaopatřováni byli jídlem, nápoji, šacením a jinými potřebami, aby na tom žili a nuceni nebyli po věrných a dlouholetých službách válečných žebrati nebo docela ve zkázu přijíti. "

O pár let později byl hrabě Strozzi coby 38letý muž smrtelně raněn při bojích proti Turkům v severní Itálii. Jeho smrt přišla nečekaně. Hrabě Strozzi jako podmaršálek totiž po vítězství v bitvě slavnostně defiloval na koni svými 12ti setninami vojáků, přičemž ho náhle zasáhla zbloudilá kulka, kterou tím směrem vypálil zřejmě turecký voják. Po smrti jeho manželky Marie Kateřiny Khevenhüllerové (rodné jméno) připadl veškerý rodinný majetek ve prospěch nadace, která se dle Strozziho testamentu měla starat o válečné Invalidy.

Ačkoliv si Strozzi původně přál, aby zařízení sloužící válečným mrzákům postavilo na jeho panství v Hořicích v Podkrkonoší, bylo ze strany císaře Karla VI. rozhodnuto, aby se Invalidovna postavila v Praze. Původně se zvažovalo, že se Invalidovna vybuduje buď na Smíchově anebo na Kampě. Nakonec byla jako finální lokalita vybrána Špitálská pole (dnešní Karlín), kde podařilo od Křížovnického řádu a ostatních subjektů výhodně zakoupit pozemky za 35 tisíc zlatých.

Se stavbou Invalidovny se začalo v létě 1731.

Základní kámen Invalidovny byl netradičně položen až v průběhu stavby - v roce 1732.

Slavnostní akt se uskutečnil za přítomnosti samotného císaře Karla VI. 15. srpna 1732, tedy v době, kdy byl císař patrně v neveselém duševním rozpoložení, neboť před 5ti dny nešťastnou náhodou zastřelil na honu českého šlechtice Adama Františka ze Schwarzenberka.

Původní vize na rozsah komplexu budov pražské Invalidovny byla velkolepá. Invalidovna se měla skládat z devíti čtvercových buněk o průměru 100 x 100 metrů, celkem měla tedy vzniknout areál o rozloze 300 x 300 metrů poskytující přístřešek pro cirka 4 000 vojáků s jejich rodinami. Uprostřed komplexu mělo stát náměstí s kostelem. Součástí projektu bylo také zřízení velké nemocnice, školy, slavnostních sálů, refektářů, krámků. Koncept Invalidovny byl tedy zamýšlen jako samostatná jednotka, jenž svým pojetím tak trochu připomínal "město ve městě".

Při stavbě Invalidovny byl základní kamenivo (opuka) lámáno na svahu Vítkova a na Proseku, vápenec na stavbu dováželi z Bráníku a dřevo se pro změnu vozilo z Berouna.

Tímto způsobem se stavělo až do 17. května 1737, kdy byla stavba zastavena, protože se ukázalo, že prostředky nadace ji nestačí ufinancovat. Pro realizaci původních plánů by totiž bylo potřeba vynaložit na tehdejší poměry závratnou sumu - milión zlatých, přičemž stavební práce by trvaly téměř 40. let. Z úsporných i časových důvodů bylo tedy rozhodnuto, že se realizuje pouze 1 devítina původního plánu, tedy čtvercová budova o rozloze cca 100 x 100 metrů.

Menší velikost postavené Invalidovny, jež kopírovala motiv původně zamýšlené devítidílné budovy, si proto musela vynutit řadu kompromisů - například zamýšlený kostel byl nahrazen místností, ve které byla zbudována kaple sv. Kříže. Ta byla musela být kvůli všeobecnému šetření s penězi vybavena skromným způsobem. Například modlitební oltář byl improvizovaně vyroben z vojenských pušek a nábojnic, kazatelna byla vyrobená z prostého dřeva.

Přes všechny škrty v rozpočtu se ovšem podařilo vybudovat unikátní zařízení, které kromě ubikací pro invalidy disponovalo rovněž vlastní kantýnou, mlýnem a pekárnou, prádelnou, nemocnicí s kapacitou 138 lůžek, lékárnou, jatkami, důstojnickým kasínem, čítárnou, klubovnou a salónem, vínopalírnou, pivovarem, dvoutřídní školkou pro děti a vlastním hřbitovem. Službu tu dokonce konalo i vlastní hasičské družstvo či kominík. Na přilehlých pozemcích měli vojáci zřízené zahrádky, na kterých pěstovali zeleninu a chovali hospodářská zvířata (většinou slepice).

Komentář ke snímku :
Areál Invalidovny měl být dle původních plánů mnohem větší rozlohu, ale chybějící finance zavinily, že se stavba realizovala pouze ve zlomku zamýšlené velikosti - viz nákres.

Architektonický projekt Invalidovny byl dílem známého stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera, půdorysné dispozice k němu vytvořil vídeňský architekt Josef Emanuel Fischer z Erlachu .

Komentář ke snímku :
Nákres půdorysu s přízemím Invalidovny, který vypracovala v roce 1941 architekta Ing. Augusta Müllerová.

Barokní skvost Invalidovna je na prodej, zájemce není

Barokní skvost Invalidovna je na prodej, zájemce není

Budovu opouští i Ústřední archiv ministerstva obrany, který v ní dosud sídlil

Invalidovna, tajemná stavba v pražském Karlíně

Invalidovna, tajemná stavba v pražském Karlíně

Prohlédnout si 27 fotografií

Z původních plánů byla postavena 1/9 komplexu. K úplnému dostavení celého projektu, z něhož byla hotova jen nárožní čtvercová budova, by bylo zapotřebí přes milion zlatých a stavba by trvala ještě 40 let.

Vypracování plánů budovy bylo svěřeno slavnému baroknímu staviteli Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi. Roku 1730 měl hotovy plány celého komplexu budov, zaujímajících plochu podobnou čtverci o délce strany 300m.

	
		OSZAR »