Když se začne mluvit o virech a parazitech, dokážou o nich vědci, ale občas i běžní lidé docela dlouho vyprávět. Je všeobecně známé, že viry a parazité způsobují celou řadu těžkostí. Ale houby? Tedy ne ty, co rostou někde v lese, plísně - o těch toho lidstvo ještě tolik neví. O to větší panují obavy, jak se budou chovat a co budou dělat, pokud oteplování planety bude pokračovat i nadále.
"Houby jsou ve srovnání s viry a parazity relativně málo prozkoumané, ale tyto mapy ukazují, že houbové patogeny pravděpodobně v budoucnu ovlivní většinu oblastí světa," řekl CNN Norman van Rijn, jeden z výzkumníků klimatických změn a infekčních chorob na Manchesterské univerzitě.
Tým vědců z této univerzity použil počítačové simulace a prognózy ke zmapování potenciálního budoucího šíření houby rodu Aspergillus, což je dosti běžný druh vřeckovýtrusné houby vyskytující se po celém světě. Takový, který může způsobovat aspergilózu - život ohrožující infekci postihující především plíce.
Vědci, mezi nimiž byl i Norman van Rijn, zjistili, že určité druhy rodu Aspergillus se s prohlubující klimatickou krizí nejspíš rozšíří a zasáhnou nové části Severní Ameriky, Evropy, Číny a Ruska. Rostou přitom jako malá vlákna v půdách po celém světě. Stejně jako téměř všechny houby uvolňují obrovské množství drobných spor, které se šíří vzduchem.
Lidé vdechují spory každý den, ale většina z nich nepociťuje žádné zdravotní problémy; jejich imunitní systém se spor zbaví. Jenže obrovský problém nastává osobám s plicními onemocněními, včetně astmatu, cystické fibrózy a chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), stejně jako lidem s oslabeným imunitním systémem. Což jsou zpravidla pacienti s rakovinou a po transplantací orgánů, případně třeba i po prodělané těžké chřipce nebo covidu.
"Pokud imunitní systém těla nedokáže spory zlikvidovat, houba začne růst a v podstatě vás požírá zevnitř, což je řečeno naprosto bez obalu," varuje van Rijn. Aspergilóza má velmi vysokou úmrtnost, pohybující se kolem 20 až 40 procent, uvedl. Je také velmi obtížné ji diagnostikovat, protože lékaři ji ne vždy mají na paměti a pacienti se často dostaví s horečkou a kašlem, což jsou příznaky společné pro mnoho různých onemocnění.
Tento druh plísně přitom může u lidí způsobovat závažné infekce a je rezistentní vůči celé řadě antimykotických léčiv. Napadá také řadu hospodářských plodin, což představuje potenciální hrozbu pro potravinovou bezpečnost. Světová zdravotnická organizace v roce 2022 zařadila Aspergillus flavus do své kritické skupiny houbových patogenů kvůli jeho dopadu na veřejné zdraví a riziku rezistence vůči antimykotickým lékům.
Katastrofy plísním přejí
Vědci podle zveřejněné výzkumné zprávy předpokládají, že Aspergillus fumigatus, který preferuje mírnější podnebí, se s rostoucími globálními teplotami rozšíří na sever směrem k severnímu pólu. Rychlost šíření této plísně by se do roku 2100 mohla zvýšit o 77,5 procenta, což by potenciálně mohlo ohrozit zhruba devět milionů lidí v Evropě.
Naopak teploty v některých regionech, včetně subsaharské Afriky, by se mohly natolik zvýšit, že by již nebyly pro houby rodu Aspergillus vhodné. To by mohlo přinést další problémy, protože z ekologického hlediska hrají důležitou roli v ekosystémech, včetně zdravých půd.
Extrémní povětrnostní jevy, jako jsou sucha, záplavy a vlny veder, mohou ovlivnit i houby a napomáhat šíření spor na velké vzdálenosti. Po přírodních katastrofách, jako byla například epidemie po tornádu v Joplinu v Missouri roku 2011, došlo k prudkému nárůstu výskytu mykotických onemocnění.
Nová studie o Aspergillus "právem vrhá světlo na hrozbu hub, které žijí v našem přirozeném prostředí, a na to, jak nedostatečně jsme připraveni se vyrovnat se změnami v jejich prevalenci", uvedla Elaine Bignellová, spoluředitelka Centra pro lékařskou mykologii MRC na Exeterské univerzitě, jež se na uvedeném výzkumu nepodílela.
Přimlouvá se nicméně za to, aby intenzivně pokračoval další výzkum. "Lidé jsou zvyklí slýchat o nemocech způsobených bakteriemi, viry a parazity, ale mnohem méně o plísňových onemocněních," uvedla Bignellová. "Vzhledem k úmrtnosti je zoufale nutné tento trend zvrátit," dodala.
Justin Remais, profesor environmentálních zdravotních věd na Kalifornské univerzitě v Berkeley, který se na výzkumu rovněž nepodílel, tvrdí, že navzdory smrtící povaze aspergilózy existuje nedostatek údajů například o tom, kdo a jak přesně se touto chorobou nakazí. V rámci studií zahrnujících více než sto milionů pacientů po celých Spojených státech bylo mezi lety 2013 a 2023 identifikováno přes 20 tisíc případů aspergilózy.
Počet případů se přitom podle něj každoročně zvyšuje přibližně o pět procent. "Plísňové patogeny se stávají stále běžnějšími a odolnými vůči léčbě a my teprve začínáme chápat, jak k tomu přispívá změna klimatu," zdůraznil pro CNN.
